Svátek chemické reakce? - FOTOZOOM

Svátek chemické reakce?

Tak tu máme svátek svatého Valentýna, patrona všech zamilovaných. No, už vás slyším, jak si říkáte, proč bychom měli slavit takovou hloupost! Jestliže svého partnera miluji, tak mu to přeci dokazuji každý den a ne jednou za rok na svátek! Něco pravdy na tom je, ale na druhou stranu mi přijde sympatické, když se vyčlení konkrétně jeden den, kdy se romantika oslaví a leckde možná i opráší či obnoví. Není na škodu vytrhnout vztahy každodenní a automatické, které po x letech zešednou a obléci je do slavnostnějšího hávu.

Ale jak jsem se dočetla v mém oblíbeném časopise National Geographic, láska je v podstatě vzorec, za kterým se schovávají chemické pochody. Serotonin, dopamin, oxytocin. To nezní moc romanticky, co? A přesto, serotonin, který je nervovým přenašečem, má na svědomí tu naší ohnivou, počáteční zamilovanost. Jak tak vědci zkoumali, přišli na to, že zamilovanost je v podstatě dost podobná nemoci zvané obsedantně kompulzivní porucha. Co si budeme povídat, čerstvě zamilovaní jsou asi trochu obsedantní :-)

Další látka nám dává křídla - ovšem není to onen nápoj z reklamy, nýbrž dopamin. Takže tady máme téměř vražednou definici zamilovaného člověka: duševně chorý s nebezpečnou dávkou energie a odhodláním učinit cokoliv. Tak to už vůbec nezní romanticky. Každý byl určitě minimálně jednou až po uši zamilován, takže známe ten pocit, kdy jsme nabití jako králíček z reklamy na baterky. Nespíme, nejíme a přesto zvládáme dvakrát více věcí, než všichni ostatní kolem nás. A nebo taky opačně, někteří jedinci z přemíry aktivity skáčou z mostu, či se tráví prášky, protože pocitově nesnesou průběh oné chemické reakce. A teď si představte, že by ta počáteční zamilovanost, horečka, trvala věčně, jak si někteří přejí. Vždyť bychom byli všichni naskládáni v blázincích! Náš organismus by takovou zátěž prostě neunesl. Takže ona ta příroda asi ví, co dělá. Dokonce prý vědci vyzkoumali, že nejčastější doba, kdy se lidé rozcházejí, je po 4 letech od seznámení. Po čtyři roky totiž organismus drží vyšší hladinu hormonů, aby partneři v sobě našli zalíbení, zplodili potomka a odchovali nemluvně. Poté, co je dítě možné předat do jiné péče, jsou rodiče relativně volní, a mohou hledat další partnery k plození dalších potomků. Ale nebojte se, příroda není až tak necitlivá, a dala nám do vínku ještě další hormon - oxytocin. Ten naštěstí způsobuje to, že s jedním člověkem chceme být i po zmíněných čtyřech letech a neopouštíme ho po předání DNA. Navozuje nám pocit soudržnosti a citových pout.  Oxytocin není sice tak atraktivní a bláznivý jako serotonin, ale zase je stálejší a příjemnější. Vědecké výzkumy jsou sice nadmíru zajímavé, když nám odhalují zákulisí našeho chování, ale někdy mě trochu děsí představa, že pokud vyzkoumají veškeré podstaty, bude člověk schopen vědomě ovlivňovat nejen sebe, ale hlavně druhé, což není vůbec dobré.

A jak namíchat všemi žádaný recept na lásku? Nejdůležitější ingrediencí je samozřejmě úcta k partnerovi a tolerance, což vyžaduje zdravé potlačení svého ega. Dále přidáme občasné nadšení či překvapení z maličkostí, což navodí trochu serotoninu, přimícháme čas od času nové události a narušení stereotypního způsobu života novinkami, což nám zase uvolní trochu toho dopaminu a navodí pocit štěstí. A nakonec okořeníme vzájemným hlazením a milováním, což zase uvolní oxytocin, který partnerský vztah utvrdí. Není to tak složité, ne? Tak vzhůru do toho! Dnešek je přímo stvořen pro namíchání elixíru lásky

clock 11:58 - 14.02.06 - KOKTEJL - 82974x

Využijte možnosti článku:

Komentáře:

    from: Rado

    Stejně jako Vánoce, Velikonoce, předsevzetí na Nový rok je i Sv.Valentýn přehlídka komerce, přetvářky a pokrytectví.... pokud mi na někom záleží, tak úctu k němu chovám 365 dní v roce (jednou za 4 roky o den více) a ne v den, kdy mi to nekdo nalinkuje a kdy se o tom mluvi v mediich... To je jako s vanocnim/velikonocnim uklidem.... oni ti lidi kteri jej provadeji jinak ziji ve spine?

    odpovědět na tento komentář 14.02.06, 16:17 from: Rado

    Pro doplnění.. neříkám, že není fajn zrovna v tento (a jim podobné) den koupit partnerovi/ce nějakou pozornost a zajít třeba na večeři, ale zcela jistě bych to nějak neglorifikoval, toto je fakt ujeté.....

    odpovědět na tento komentář 14.02.06, 16:19 from: Mojmír

    Svátkem lásky byl v Čechách odjaktěživa 1.květen - Byl 1.máj, byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas ...
    Ale zase na druhé straně to těm obchodníkům přeji, když po vánocích a lednových výprodejích mohou zblbnutému davu vnutit nějaké kýčovité cetky :-(

    odpovědět na tento komentář 15.02.06, 11:18 from: pavla

    Taky si myslím, že svátek lásky se více hodí na 1. května, kdy všechno kvete a milenci se mohou válet na louce. Já s tím mám ovšem trochu problém, neboť pro mě byl odjakživa 1. květen svátkem práce :-(

    odpovědět na tento komentář 17.02.06, 10:18 from: Mojmír

    Ona to taky práce byla ... zdrhnout z průvodu a sejít se u Máchy
    ;-)

    odpovědět na tento komentář 18.02.06, 15:38

Přidat komentář:

Komentář musí být před publikací schválen. Děkuji za pochopení.