Tak málo stačí ... - FOTOZOOM

Tak málo stačí ...

... k tomu, aby měl člověk lepší náladu. Já vím, někdy stačí jenom pořádný spánek, a s větší energií se vzápětí dostaví i lepší nálada. Ale ani to někdy nepomáhá, kor když si po probuzení pustíme ranní zprávy. To asi nebude ten nejlepší způsob startu do nového dne. Pravda, sice máte okamžitý přehled o tom, do jakého dne jste se to probudili, ale vzhledem k tomu, že špatných zpráv je čím dál víc, také se vám tím dnem hůře kráčí.

S tímto problémem zápasím docela často, hlavně teď, v podzimních a zimních měsících, kdy pošmourné počasí na náladě nepřidá. A přitom vím, že řešení je vždy nablízku - malé věci, nicotné události, které jsou většinou pro svoji relativní malost přehlíženy. Pokud jste schopni si jich dostatečně dobře všimnout a ohodnotit je, odvděčí se vám dávkou pozitivní energie, která váš den určitě obohatí.

A když už jsme u těch pozitivních drobnůstek, mohu rovnou uvést dnešní příklady. Hned jak jsem po ránu otevřela číslo mého oblíbeného fotografického časopisu, mé srdce "klasické" fotografky zaplesalo. Představte si, němečtí vědci přišli na to, že nejlepší obrazové médium pro archivaci je - držte se - klasický film! Takže již teď se začínají rodit služby, které vám přehodí vaše milované digitální fotografie na klasický film, aby se uchovaly i pro další generace. Holt klasika je věčná .

Já vím, většině z vás je to asi jedno, tak uvedu další příklad. Například že samci některých hlodavců svým samičkám při námluvách zpívají. Ne že by to znělo jako romantická píseň od božského Karla, ale zvuky, které se vědcům podařilo zaznamenat a vyhodnotit, se výrazně liší od klasického hlodavčího pištění. Takže opět platí ono pořekadlo: "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají". I když mě tak napadá, že kdyby mě můj milovaný vábil na svůj zpěv, asi bych těžko teď byla jeho manželkou .

Tak takovéhle blbosti mi prostě vždycky zvednou náladu. A dost často v tom inscenují zvířata. Třeba pohled na koupající se holuby uprostřed hektického pražského náměstí nebo roztomilý kokršpaněl, který jde s pánem na procházku a vzorně si v zubech nese pytlíky na své budoucí výměšky, posouvají můj život do úplně jiné roviny. Do roviny úplně obyčejného, jednoduchého a bezstarostného života, který přináší radost sám od sebe. Problém je, že se člověk často zmítá mezi oběma světy, a neví, čemu dát přednost - nelítostnému modernímu boji o přežití v dnešní společnosti nebo roztomilé prostoduchosti, která vás posouvá spíše na okraj? Jedno z mnoha dilemat, se kterými bojujeme každý den. A cesta bude možná někde uprostřed, jako ostatně obvykle. Takže vzhůru do boje o místo na výsluní, ale nepřehlížejme přitom ony malé drobnosti .

A když už jsme u těch drobností, tak jedna trochu z jiného soudku:
10++!

clock 17:20 - 10.11.05 - VRABČÁKŮV DENÍK - 194221x

Využijte možnosti článku:

  • RSS zdroj článku vč. komentářů  RSS 2.0 comments feed