Velká cena Brna moc velká nebyla... - FOTOZOOM

Velká cena Brna moc velká nebyla...

Sete Gibernau (foto z www.gresiniracing.com)

....tedy alespoň pro mně, neboť můj favorit Sete Gibernau nedojel. V posledním kole byl po strhujícím zápase s Valentinem Rossim na druhém místě, když ho pouhé tři zatáčky před cílem zradila elektronika. Celý závod jsem nadšeně fandila a fotila co se dalo (jenomže zkuste chytit motorku do objektivu ve dvou stovkách ). A tak jsem v posledním kole seběhla dolů k plotu, abych zachytila již zpomalené závodníky, kterak předvádí drobky ze svého umu, jako je wheelie či pálení pneumatik.

Sete s Valem kolem mě prosvištěli a já už si natěšeně chystala správnou expozici na foťáku, když v tom se z tlampačů (kde se hlásí průběh závodu) ozvalo, že Sete Gibernau odstavuje svoji motorku a po svých kráčí do boxů. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Doufala jsem, že jsem jenom špatně slyšela, ale hned v zápětí se ozvalo pořadí po projetí cílem. Sete chyběl. Davy Rossiho fanoušků začaly řvát nadšením a já jsem mezi nimi stála jako zařezaná a po tvářích se mi kutálela voda. Rychle jsem si ale uvědomila, že si nesmím nechat ujet již mávající šťastné závodníky, kteří cílem projeli. Horší bylo, že jsem přes slzy pořádně neviděla co fotím, nemluvě o zaostřování (ještě že existuje automatika). Filmy jsem dala vyvolat do labu a sama jsem moc zvědavá, co jsem to vlastně vyfotila .

Až na tuto nešťastnou příhodu se celá Velká cena Brna vyvedla. Od brzkého dopoledne sice hrozilo, že bude pršet, ale nakonec spadlo jenom pár kapek během závodu nejnižší kubatury. I doprava proběhla v porovnání s loňským rokem naprosto bez problémů. Osazenstvo v autě vyjelo z Ostravy v půl sedmé ráno ve stejné sestavě jako loni, a ještě jsme cestou přibrali druhou posádku - nováčky. Měli jsme vykoumanou cestu přes centrum Brna, abychom se tak vyhnuli dlouhým kolonám na dálnici, které se tvořili u sjezdů na okruh. Skoro nám to i vyšlo, až na menší zádrhel, kdy jsme narazili na uzavírku, se kterou jsme nepočítali.

Vzhledem k tomu, že jsme si vytipovali tribunu (nebo spíše svah) D, dojeli jsme bez problémů do Žebětína, který byl nejblíž. Kolonu, která se táhla na parkoviště za 150,- Kč, jsme s přehledem ignorovali, a zaparkovali na blízkém staveništi. A místo přecpaného autobusu, který od parkoviště svážel lidi k okruhu, jsme to střihli zkratkou přes les a vylezli přímo u déčka.

Již z dálky byly slyšet rozjezdy motorek. Nejdříve bylo bzučení stopětadvacítek, posléze brumlání dvěstěpadesátek a nakonec hromobití královské třídy, při kterém mi naskakuje husí kůže a mohla bych ho poslouchat každý den. Já vím, že pro většinu lidí je to děsnej randál, ale mě to příjde strhující a fascinující. Kdo to nezažil, nepochopí .

V rádiu i televizi hlásili rekordní účast, která měla být prý dvojnásobná v porovnání s loňskem. No, nakonec tam bylo o pár tisíc návštěvníků více, ale bubáci, které vypouštěli do éteru byli překynutí.

I přesto, že můj favorit zažil snad největší zklamání letošní sezóny, že všichni jezdci, kteří spadli během závodu, to určitě naschvál spáchali mimo dosah mého objektivu a já jsem nechytila vysněné "ryby", tak jsem spokojená a moc se těším na příští rok, který pevně věřím, bude úspěšnější jak pro mě, tak pro Seteho . A za pár dnů se (doufám) můžete těšit na nějaké ty fotky ze závodu, které opět najdete v mé fotogalerii.

clock 21:47 - 30.08.05 - VRABČÁKŮV DENÍK - 198618x

Využijte možnosti článku:

  • RSS zdroj článku vč. komentářů  RSS 2.0 comments feed