Zdraví vás mladá paní! - FOTOZOOM

Zdraví vás mladá paní!

Tak už to máme všechno zdárně za sebou a já už nejsem slečna, nýbrž mladá paní. Neustále koukám do zrcadla, jestli se ta změna nějak projevuje navenek, ale zatím nic nepozoruji. Nepřipadám si ani starší, ani moudřejší nebo zkušenější, což jsem si myslela, že tento akt sebou přináší .

Ale abych vzala věci popořádku, jak šly za sebou....

Čtvrtek - dva dny do svatby:

Jakožto osoba obdařená organizačními schopnostmi, jsem již od začátku vzala zařizování do vlastních rukou (kromě pár výjimek), a všechno šlo celkem hladce. Skoro jsem se podivovala, proč ti lidé kolem toho nadělají tolik cavyku.

A tak jsem v pohodě sbalená, s až po střechu nacpaným autem a mojí sestrou, odjela do Ostravy za svým nastávajícím. A ejhle, nastal první problém. Moje Preludka (rozuměj auto Honda Prelude) si uprostřed dálnice do Brna vzpomněla, že už jí provizorní těsnění u předního výfuku (které jsme jí nacpali někdy v létě z důvodu časové tísně) nesedí a tak ho "vyplivla". Celkem jsem se lekla, neboť první co mě napadlo bylo, že upadl střední výfuk, který jediný nebyl námi svařovaný a že tudíž na svatbu nedojedu. Naštěstí auto jenom "řvalo" a tak jsem beze zmínky své sestře jela dál. Po chvíli, když jsem v sobě utišila prvotní známky paniky z upadlého výfuku, mi sestra s klidem povídá, že si u jedné své známé "bílé čarodějky" na mě nechala vykládat karty. "Ta holka je fakt dobrá!" povídá sestra. "Ona svými radami pomáhá i manažerům, kteří jí volají, když mají učinit nějaké velké rozhodnutí." Zvědavost mi nedala, tak jsem se zeptala, co že jí na mě vyšlo. "No", váhá ségra, "vyšlo jí, že svatba se konat nebude." A bylo to jasné - výfuk mi upadne, já se nechám odtáhnout zpátky do Prahy a svatba se zruší. Tak jsem zpomalila, aby výfuk případně spadnul v menší rychlosti a nadělal menší škody. Jaká byla moje radost, když jsem v pořádku dojela až do Ostravy! Samozřejmě o tři hodiny později, než bylo plánováno. Takže po zbytek dne jsme nakupovali těsnění a opravovali výfuk .

Pátek - jeden den před svatbou:

Celý den byl nalinkovaný jako prezidentův diář. Přesné hodiny, destinace, úkoly, cíle. Samozřejmě byla hloupost domnívat se, že vše půjde hladce a bez zpoždění. Aby toho zařizování před svatbou nebylo málo, namontovala se do toho ještě i technická a emisní prohlídka auta, která expirovala koncem září. Vzhledem k tomu, že v kraji horníků jsou levnější ceny téměř na vše, nechala jsem Preludku prohlídout tam a ne v Praze. První na řadě byly emise, které proběhly rychle a bez problémů a tak jsme se s veselou myslí vydali na STK do Hlučína, kde jsem prožila 45 minut hrůzy. Jako ženská jsem si myslela, že kdyby byl nějaký problém, tak ho spíš ukecá chlap a tak jsem tam nastrčila Rudu. Zajel s autem do garáže ke kontrolórovi, zavřely se dveře a tak jsem jenom z gest, kroucení hlavy a rozhazování rukou usuzovala, co se asi může dít. Preludka prošla technickou o prsa (nebo o blatník) a ještě s ustřiženým neónem. Tak mi spadnul kámen ze srdce, odškrtla jsem další úkol ze seznamu a jely se nakupovat květiny pro nevěstu a maminky. V Ostravě jsme objeli pět květinářství, než jsem sehnala rudé a bílé růže. Tak trochu jsem už začala přemýšlet, že se snad nakonec vdám s karafiátama, kterých měli všude více než je zdrávo. Asi silné pouto z minulosti .

Nákupy splněny a další úkoly, jako zvládnutí příjezdů pražských svatebčanů, jejich správné rozhození k ostravským usedlíkům, umytí a nastrojení Preludky (jakožto hlavního svatebního auta), vyzvednutí a dovezení třípatrového dortu na nožičkách do restaurace, už proběhly téměř hekticky, ale zvládlo se všechno. Nejtěžší bylo asi bezporuchové dovezení onoho půlmetrového dortu na zadní sedačce auta do vzdálenosti 20 km. Nikdy předtím jsem si nevšimla, kolik je z Kravař do Markvartovic na silnici děr . Ale tím to nekončilo. V Markvartovicích, kde stála vyvolená hospoda pro hostinu, nám majitelka oznámila, že zasedací pořádek, který nám před měsícem schválila, se musí předělat z T na U. A jen tak mimochodem, ona ten seznam lidí stejně ztratila, takže jsme museli téměř na koleně tvořit nový. 

Téměř vyčerpaná jsem dojela do Petřkovic, kde na mně čekali pražští svatebčané a jejich ostravští poskytovatelé noclehů. Samozřejmě chtěli jít na pivo. Co vám budu povídat. Jelikož jsem byla zralá nejen na jedno, ale i na pár panáků, odsunula jsem zbytek příprav na ráno, čili na svatební den, a souhlasila. Už jsem se viděla, jak si konečně v klidu vychutnám tekutý chléb, když v tom za mnou přiběhl můj nastávající se slovy, že nemůže najít občanský průkaz. Okamžitě jsem si vzpomněla na onu "bílou čarodějku", která mi věštila, že svatba nebude. Tak přeci jenom měla pravdu, pomyslela jsem si, a přemýšlela, kde ve městě vypadla občanka Rudovi z kapsy nebo kdo mu jí kde ukradnul. Po půl hodině hledání se už zdálo téměř jasné, že v domě není. Když v tom jsem si vzpomněla na malou vložku během dne, kdy jel Ruda sám se svojí mamkou do vesnice koupit punčocháče. Větší radost, když se z tašky, kde byly punčocháče, vytáhla i občanka, jsem už dlouho neměla.

Odměnou za všechny infarktové stavy právě končícího dne mi byl super večer a veselé posezení s kamarády, kteří v jedné hospodě reprezentovali snad všechny kraje naší republiky. Téměř polomrtvá, ale s jistotou, že svatební den již proběhne bez problémů, jsem uléhala k poslední "svobodné" noci.

Průběh svatby a fotografie příště...

clock 21:37 - 29.09.05 - VRABČÁKŮV DENÍK - 63008x

Využijte možnosti článku:

Komentáře:

    from: R.

    Ještě jsi tady mohla popsat jak byla "šéfová" nadšená za svého ubytovatele.Byl to pro ni určitě zážitek,na který hned tak nezapomene.:-) Třeba tady o tom něco napíše.Co,šéfová? :-))

    odpovědět na tento komentář 30.09.05, 12:11 from: šéfová

    Nadšená - to možná nebude nejpřesnější termín. (Že já vám nevěřila!) Ale co, ten tik ve voku už mě pomalu pouští a s vyfasovanou litrovkou pálenky je docela dost legrace. Tak ubytovatele moc pozdravuj:)

    odpovědět na tento komentář 30.09.05, 14:33 from: R.

    To se někdo má....Zadarminko ubytovaná a ještě za to dostane láhev alkoholu.A né jen tak ledajakého.To asi byla odměna za ten stres.-:)

    odpovědět na tento komentář 30.09.05, 14:43 from: Martin

    Gratuluju! (About time someone made an honest woman outta you... - to neni o vas, to jsem rekl me zene pri podobne prilezitosti ja).

    Moc fajn blog, coby dlouholety odrodilec jsem se pobavil a poucil - ale ty fotky peceni burtu na klacku mne dodelaly - ja skutecne citil to aroma, slysel prskat tuk a chutnal na patre tu pripalenou, vodnatou uzeninku. Byl ktomu chleb Sumavan, kremzska horcice a lahvova desitka?

    Mnoho zdaru!

    Martin
    Connecticut, USA

    odpovědět na tento komentář 30.09.05, 17:34

Přidat komentář:

Komentář musí být před publikací schválen. Děkuji za pochopení.